KDO a PROČ?

Co to je sakra za psychologicko-literní úkol napsat kdo jsem? Na všech podobných stránkách to ale je, a tak to nesmím vynechat.

Jsem Matěj. Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, že mě tohle vyskytuje asi úplně nejvíc. Díky rodičům, že mi vybrali tak krásný, český a jednoduchý jméno jako z pohádky. Takovej paličák, kterej občas nechtěně udělá nějakou pitomost, ale jinak je to v hlouby duše čestnej dobrák. Narodil jsme se v horách, v rodině, kde sport a příroda jsou nedílnou součástí života. Musim pořád něco dělat. Baví mě strašně moc věcí a tak pořád přeskakuju z jednoho na druhý. Jsem ale dost soutěživej a tak se vždycky snažim být co nejlepší. Nejvíc rád mám mojí Markétu a taky maminku, tatínka, Barču a Kubu. Potom taky běhání, lezení, cestování, focení a parmazán. Jsem dost ukecanej a i když mi nevadí být o samotě a nevynikám v kolektivních sportech, mám rád společnost a sdílenou radost. Věřim na karmu, na to, že všechno špatný je k něčemu dobrý. Věřim, že pozitivní přístup je půlka úspěchu. Někdo mě označuje za romantika a naivku, ale což 😉

Proč to všechno píšu ?

Ani nevim. Hlavně kvůli sobě. Líbí se mi všechno různě zaznamenávat a rád si sám za pár let  připomenu zajímavý výlety, nebo kraviny, co jsem dělal. Baví mě i samotný psaní. Na základce jsem měl vždycky chválený sloh. S  Martinem jsme tehdy dokonce s úspěchem vedli chvilku časopis Špindlerovská zoo, ale na gymplu přišel zvrat. Úplně mám před očima pana učitele Zaplatílka, který za mnou přišel uprostřed velké písemky ze ZSV, aby mi škodolibě sdělil, že moje cvičná maturitní slohovka málem neprošla. Pošroumalo to moje literární sebevědomí a kdo ví, jestli bych jinak nešel nějakým pisálkovskym směrem, nebýt odlišného vkusu našeho češtináře (ne asi nešel ! :D). Při psaní si vždycky všechno připomenu, často si i dohledám, kde jsme to vlastně byli, ale hlavně mě to učí třídit si myšlenky. Chtěl bych, aby mě psaní vedlo k lepšímu a rychlejšímu vyjadřování, se kterým mám problém. Prostě mi trvá, než se vymáčku a řeknu to podstatný. Neumím vynechávat takovou tu nepodstatnou omáčku, která nikoho nezajímá. Zabředávám do vyprávění a to zejména díky vedlejším odbočkám, který pro samotný příběh nejsou vůbec důležité. Než se člověk naděje, úplně ztrácí nit a neví, co vlastně předtím chtěl … ….. …sorry.
Až na dalším místě je zprostředkování zážitků ostatním. Není to z důvodu nějakýho sobectví, spíš z toho, že si myslím, že to nikoho asi moc nezajímá. Moje několikastránkový výlevy o tom, kde jsme byli, nebo co jsme tam dělali nejsou, až na výjimky, zas tak zajímavý. Každopádně pokud to někdo čtete, mám radost! Třeba tím někoho inspirujeme. Snad na mě nezměníte názor. A když už, tak snad k lepšímu.

Na závěr
Tyhle stránky jsem začal tvořit před odjezdem na naší dlouhou cestu, a upřímně worpress není zatím můj kamarád. Všechny ty widgety a pluginy a já nevim co ještě… Strašně mi to trvá, ale doufám, že se to poddá a časem už budou stránky pěkně čitelný.

Zdar a sílu

M.