51. turistika v Singapuru

51. Singapur

I když je to jen něco přes 300 km a museli jsme projít přes dvě pasové kontroly, vyspali jsme se celkem dobře. Za šera přijíždíme do čtvrti Malá Indie v Singapuru a jako zombii se chvilku motáme, až nacházíme rozumné místo na snídani. Hned na první pohled je vidět, že jsme přijeli do jiné země. Přesto tu duch jihovýchodní Asie stále je. Je tu sice čistěji, komunikace jsou přehlednější a upravenější, ale stejně tu je Ind, co prodává ty svoje placky a kafe do igelitového pytlíku. Dokonce si účtuje i stejnou sumu peněz, jen teda v jiné měně. Zatímco pár kilometrů na sever by to kafe stálo max. 1,5 ringitu (8 Kč) tady stojí 1,5 singapurského dolaru (30 Kč).
Po snídani a další ranní józe jdeme prozkoumat město. Máme jeden den a bohatě to bude stačit. Singapur má sice i nějaké pláže a dokonce i národní park, ale není to prý nic světoborného. Nám stačí to nejhlavnější. Začínáme obejitím komplexu Istana, kde sídlí prezident, následně projití ulice Orchard street se všemi těmi nej krámy, zpět do indické čtvrti a následně do čtvrti muslimské. Konečně vidíme muslimskou čtvrť a jasnou malajskou kulturu. V Malajsii tak trochu zapadala v té směsce, že jí občas bylo těžší rozeznat. I tady můžeme pozorovat stále podobnou koloniální architekturu, jen tu jsou mezi ní různé synagogy. Odtud už míjíme přímo k hlavní promenádě v zátoce Marina Bay. Nachází se tam nejznámější singapurské panorama s desítkami mrakodrapů. Obcházíme celý záliv a děláme si odbočku do poměrně nové botanické zahrady. Vyťukaný obrovský park s několika skleníky a velkými umělými stromy, mezi kterými jsou lávky. Mají tu takovou tu cestu korunami stromů. Z parku se zase vracíme zpět na hlavní promenádu a dokonce procházíme i vnitřkem Marina Bay Sands, což je místní dominanta a symbol Singapuru. Pyšní se dokonce nejvýše položeným střešním bazénem na světě (cca 200 m). Vypadá jako obří loď na vysokých podpatcích. Vzápětí pak přicházíme do dalšího šíleného nákupáku, kde se to zase hemží značkami, který ani neznám a který mají čtyř až pěti ciferný cenovky. Obchoďák je to fakt pěkný, ve spodním patře teče dokonce řeka, v níž plují lidi v lodkách, jako by to bylo v Benátkách. Za naši cestu už jsme prošli kolem desítek takových center, ale pořád mi nejde do hlavy, kdo to do háje kupuje. Doopravdy nechápu, že je tolik super bohatých a zároveň pitomých lidí, který si můžou dovolit peněženku z pandích tlapiček, nebo naopak úplně obyčejný tričko za dvacet tisíc. Asi tomu jen nerozumím, třeba mi to někdy někdo vysvětlí.
Zatímco se začínáme slušně péct, obcházíme celou zátoku a docházíme k nově opravené podivné soše. Jedná se o lva s rybím tělem, což má být symbol Singapuru. No zvláštní. Chvilku se ještě těšíme výhledem, ale jinak tímto prohlídku ukončujeme a míříme na metro. Vzhledem k tomu, že jsme tu trávili jen den a všechno jídlo máme nakoupený z Malajsie, nepotřebovali jsme žádný peníze. Metro ale kartou platit nelze a mě tak nezbývá, než vybrat, nebo vyměnit. Výběry jsou vždycky komplikovaný, takže zkouším dozor v metru, jestli by mi neporadil. Zdarma mě nechává dojet na další zastávku, kde by prý měla být směnárna. To bylo hezký gesto. Navíc cesta na letiště nestojí zas tolik. Čekal jsme to tak za 35O kč a v přepočtu jsme platili 200 za oba. Na letišti rychlá procedura, všechno přebalit, odbavit a pak najít pěkný místo na veget. Letiště mají opravdu pěkný, spousta místa na sezení a případně i na spaní, wifi, záchody, nabíječky…Kontrolujeme, jestli nám registrace na australská víza proběhla bez problému a pak už jen čekáme, než se budeme moct přesunout na jiný kontinent.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *